DOVOLENÁ last minute ZÁJEZDY
eXtraDOVOLENÁ
RYCHLÁ PŮJČKA až do 50.000,- Kč ON-LINE ihned!
Vyplňte online formulář a peníze máte do několika hodin.
Oblíbené destinace pro Vaši dovolenou
-
Dovolená - Rakousko
-
Dovolená - Slovensko
-
Dovolená - Itálie
-
Dovolená - Francie
-
Dovolená - Česká republika
-
Dovolená - Egypt
-
Dovolená - Tunisko
-
Dovolená - Thajsko
-
Dovolená - SAE
-
Dovolená - Dominikánská republika
-
Dovolená - Maledivy
-
Dovolená - Srí Lanka
-
Dovolená - Kuba
-
Dovolená - USA
-
Dovolená - Mexiko
-
Dovolená - Albánie
-
Dovolená - Antarktida
-
Dovolená - Antigua a Barbuda
-
Dovolená - Argentina
-
Dovolená - Aruba
-
Dovolená - Austrálie
-
Dovolená - Bahamy
-
Dovolená - Bali
-
Dovolená - Barbados
-
Dovolená - Myanmar
-
Dovolená - Belize
-
Dovolená - Mexiko
-
Dovolená - Benelux
-
Dovolená - Česká republika
-
Dovolená - Bonaire
-
Dovolená - Bosna a Hercegovina
-
Dovolená - Brazílie
-
Dovolená - Bulharsko
-
Dovolená - Cookovy ostrovy
-
Dovolená - Curacao
-
Dovolená - Černá Hora
-
Dovolená - Čína
-
Dovolená - Djerba
-
Dovolená - Dominikánská republika
-
Dovolená - Egypt
-
Dovolená - Ekvádor
-
Dovolená - Salvadorská republika
-
Dovolená - SAE
-
Dovolená - Etiopie
-
Dovolená - Španělsko
-
Dovolená - Maďarsko
-
Dovolená - Turecko
-
Dovolená - Rusko
-
Dovolená - Fidži
-
Dovolená - Filipíny
-
Dovolená - USA
-
Dovolená - Francie
-
Dovolená - Francouzská Polynésie
-
Dovolená - Tahiti
-
Dovolená - Gambie
-
Dovolená - Grónsko
-
Dovolená - Guadeloupe
-
Dovolená - Havajské ostrovy
-
Dovolená - Chile
-
Dovolená - Chorvatsko
-
Dovolená - Indie
-
Dovolená - Indonésie
-
Dovolená - Irsko
-
Dovolená - Isla Margarita
-
Dovolená - Island
-
Dovolená - Itálie
-
Dovolená - Izrael
-
Dovolená - Jamajka
-
Dovolená - Japonsko
-
Dovolená - Jihoafrická republika
-
Dovolená - Jemen
-
Dovolená - Jižní Korea
-
Dovolená - Jižní pól
-
Dovolená - Jordánsko
-
Dovolená - Kajmanské Ostrovy
-
Dovolená - Kambodža
-
Dovolená - Kanada
-
Dovolená - Kanárské ostrovy
-
Dovolená - Kapverdské ostrovy
-
Dovolená - Katar
-
Dovolená - Keňa
-
Dovolená - Kolumbie
-
Dovolená - Kostarika
-
Dovolená - Kuba
-
Dovolená - Karibik
-
Dovolená - Kypr
-
Dovolená - Laponsko
-
Dovolená - Madagaskar
-
Dovolená - Madeira
-
Dovolená - Malajsie
-
Dovolená - Mallorca
-
Dovolená - Malta
-
Dovolená - Maroko
-
Dovolená - Martinik
-
Dovolená - Mauritius
-
Dovolená - Mikronesie
-
Dovolená - Mongolsko
-
Dovolená - Mosambik
-
Dovolená - Namibie
-
Dovolená - Německo
-
Dovolená - Norsko
-
Dovolená - Nová Kaledonie
-
Dovolená - Nový Zéland
-
Dovolená - Omán
-
Dovolená - Tanzanie
-
Dovolená - Peru
-
Dovolená - Thajsko
-
Dovolená - Oceánie
-
Dovolená - Tunisko
-
Dovolená - Singapur
-
Dovolená - Pobaltí
-
Dovolená - Pobaltí a Rusko
-
Dovolená - Polsko
-
Dovolená - Portoriko
-
Dovolená - Portugalsko
-
Dovolená - Rakousko
-
Dovolená - Réunion
-
Dovolená - Roatan
-
Dovolená - Afrika
-
Dovolená - Rwanda
-
Dovolená - Řecko
-
Dovolená - Severní Korea
-
Dovolená - Severní pól
-
Dovolená - Seychely
-
Dovolená - Skandinávie
-
Dovolená - Slovensko
-
Dovolená - Slovinsko
-
Dovolená - Srí Lanka
-
Dovolená - Amerika
-
Dovolená - Asie
-
Dovolená - Svatá Lucie
-
Dovolená - Svatý Vincent
-
Dovolená - Sýrie
-
Dovolená - Švýcarsko
-
Dovolená - Tichomoří
-
Dovolená - Království Tonga
-
Dovolená - Trinidad
-
Dovolená - Uganda
-
Dovolená - Ukrajina
-
Dovolená - Uzbekistán
-
Dovolená - Velká Británie
-
Dovolená - Venezuela
-
Dovolená - Vietnam
-
Dovolená - Zambie
DOVOLENÁ Kanada first minute
DOVOLENÁ Kanada
DOVOLENÁ Kanada last minute
Západní Kanadou lodí a po pevnině - Kanada
Kanada, Kanada
08.07.2012 - 21.07.2012
bez jídla, 87990 CZK
Přečtěte si naše doporučení na dovolenou
REZERVUJTE ONLINE
VYBER OBLAST:
DOVOLENÁ Kanada Alberta
DOVOLENÁ Kanada British Columbia
Kanada
Kanada (Canada, vyslovuj [ˈkʰænədə] v angličtině a [kanada] ve francouzštině) je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).
Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).
Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (ofic. jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.
Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.
Niagarské vodopády z kanadské strany.
Niagarské vodopády z kanadské strany.
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerův ostrov, 450 námořních mil od severního pólu.
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.
Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.
Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).
Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).
Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (ofic. jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.
Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.
Niagarské vodopády z kanadské strany.
Niagarské vodopády z kanadské strany.
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerův ostrov, 450 námořních mil od severního pólu.
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.
Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.
Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).
