DOVOLENÁ last minute ZÁJEZDY
eXtraDOVOLENÁ
RYCHLÁ PŮJČKA až do 50.000,- Kč ON-LINE ihned!
Vyplňte online formulář a peníze máte do několika hodin.
Oblíbené destinace pro Vaši dovolenou
-
Dovolená - Francie
-
Dovolená - Itálie
-
Dovolená - Slovensko
-
Dovolená - Bulharsko
-
Dovolená - Dominikánská republika
-
Dovolená - Egypt
-
Dovolená - Chorvatsko
-
Dovolená - Kanárské ostrovy
-
Dovolená - Řecko
-
Dovolená - Španělsko
-
Dovolená - Tunisko
-
Dovolená - Turecko
-
Dovolená - USA
-
Dovolená - Rakousko
-
Dovolená - Albánie
-
Dovolená - Antarktida
-
Dovolená - Antigua a Barbuda
-
Dovolená - Argentina
-
Dovolená - Aruba
-
Dovolená - Austrálie
-
Dovolená - Bahamy
-
Dovolená - Bali
-
Dovolená - Barbados
-
Dovolená - Belize
-
Dovolená - Benelux
-
Dovolená - Česká republika
-
Dovolená - Bonaire
-
Dovolená - Bosna a Hercegovina
-
Dovolená - Brazílie
-
Dovolená - Cookovy ostrovy
-
Dovolená - Curacao
-
Dovolená - Černá Hora
-
Dovolená - Čína
-
Dovolená - Djerba
-
Dovolená - Dominikánská republika
-
Dovolená - Egypt
-
Dovolená - Ekvádor
-
Dovolená - Salvadorská republika
-
Dovolená - SAE
-
Dovolená - Etiopie
-
Dovolená - Fidži
-
Dovolená - Filipíny
-
Dovolená - USA
-
Dovolená - Francie
-
Dovolená - Francouzská Polynésie
-
Dovolená - Tahiti
-
Dovolená - Gambie
-
Dovolená - Grónsko
-
Dovolená - Guadeloupe
-
Dovolená - Havajské ostrovy
-
Dovolená - Chile
-
Dovolená - Chorvatsko
-
Dovolená - Indie
-
Dovolená - Indonésie
-
Dovolená - Irsko
-
Dovolená - Isla Margarita
-
Dovolená - Island
-
Dovolená - Itálie
-
Dovolená - Izrael
-
Dovolená - Jamajka
-
Dovolená - Japonsko
-
Dovolená - Jihoafrická republika
-
Dovolená - Jemen
-
Dovolená - Afrika
-
Dovolená - Jižní Korea
-
Dovolená - Jižní pól
-
Dovolená - Jordánsko
-
Dovolená - Kajmanské Ostrovy
-
Dovolená - Kambodža
-
Dovolená - Kanada
-
Dovolená - Kapverdské ostrovy
-
Dovolená - Katar
-
Dovolená - Keňa
-
Dovolená - Kolumbie
-
Dovolená - Kostarika
-
Dovolená - Kuba
-
Dovolená - Kypr
-
Dovolená - Laponsko
-
Dovolená - Madagaskar
-
Dovolená - Maďarsko
-
Dovolená - Madeira
-
Dovolená - Malajsie
-
Dovolená - Maledivy
-
Dovolená - Mallorca
-
Dovolená - Malta
-
Dovolená - Maroko
-
Dovolená - Martinik
-
Dovolená - Mauritius
-
Dovolená - Mexiko
-
Dovolená - Mikronesie
-
Dovolená - Mongolsko
-
Dovolená - Mosambik
-
Dovolená - Myanmar
-
Dovolená - Namibie
-
Dovolená - Německo
-
Dovolená - Norsko
-
Dovolená - Nová Kaledonie
-
Dovolená - Nový Zéland
-
Dovolená - Omán
-
Dovolená - Tanzanie
-
Dovolená - Peru
-
Dovolená - Karibik
-
Dovolená - Oceánie
-
Dovolená - Rusko
-
Dovolená - Pobaltí
-
Dovolená - Pobaltí a Rusko
-
Dovolená - Polsko
-
Dovolená - Portoriko
-
Dovolená - Portugalsko
-
Dovolená - Réunion
-
Dovolená - Roatan
-
Dovolená - Rwanda
-
Dovolená - Řecko
-
Dovolená - Severní Korea
-
Dovolená - Severní pól
-
Dovolená - Seychely
-
Dovolená - Singapur
-
Dovolená - Skandinávie
-
Dovolená - Slovensko
-
Dovolená - Slovinsko
-
Dovolená - Srí Lanka
-
Dovolená - Amerika
-
Dovolená - Asie
-
Dovolená - Svatá Lucie
-
Dovolená - Svatý Vincent
-
Dovolená - Sýrie
-
Dovolená - Španělsko
-
Dovolená - Švýcarsko
-
Dovolená - Thajsko
-
Dovolená - Tichomoří
-
Dovolená - Království Tonga
-
Dovolená - Trinidad
-
Dovolená - Turecko
-
Dovolená - Uganda
-
Dovolená - Ukrajina
-
Dovolená - Uzbekistán
-
Dovolená - Velká Británie
-
Dovolená - Venezuela
-
Dovolená - Vietnam
-
Dovolená - Zambie
DOVOLENÁ Argentina first minute
DOVOLENÁ Argentina
DOVOLENÁ Argentina last minute
Velký okruh Argentinou s Patagonií - Argentina
Argentina, Argentina
19.11.2010 - 02.12.2010
snídaně, 82990 CZK
Přečtěte si naše doporučení na dovolenou
REZERVUJTE ONLINE
VYBER OBLAST:
DOVOLENÁ Argentina Buenos Aires
Argentina
Argentina (Argentinská republika, República Argentina) je stát ležící na jihu jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km)
Jméno země je odvozeno od latinského argentum — stříbro, protože když se první Evropané, ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la Solis, setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem předměty vyrobené ze stříbra.
Starší dějiny Argentiny
Do doby, než do země pronikli Evropané, žily v severozápadní oblasti And významné kulturní národy, které obývaly sídliště podobná městům. Na jihu přebývala společenství sběračů a lovců. Kolem roku 1480 obsadili rozsáhlé části Inkové. V roce 1516 přistáli u ústí La Platy Španělé. Nejprve patřilo území Argentiny ke španělskému místokrálovství Peru. Od r. 1536 Španělé kolonizovali území a původní obyvatele Arakuány a Patagonce téměř vyhubili. Roku 1776 bylo zřízeno místokrálovství Río de la Plata, které zahrnovalo území Argentiny, Bolívie, Paraguaye a Uruguaye. V roce 1810 byl sesazen místokrál. Roku 1816 byla vyhlášena nezávislost Spojené provincie Spojených provincií Río de la Plata, tak vznikl za diktatury Juana Manuela de Rosas' jednotný stát. Roku 1819 se Argentina stala federativním státem. V roce 1880 byla přičleněna Patagonie.
Peronismus a vojenská diktatura
Velkou hospodářskou krizí na konci 20. let 20. století skončila doba velkého rozkvětu argentinské ekonomiky. V následujících letech převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými. Za reformního, ale i populistického politika platil po dlouhou dobu dvakrát zvolený Juan Domingo Perón, obviňovaný ze sociální demagogie a sympatií k fašismu. Po něm získala jméno politika peronismu, která se v praxi projevovala rozsáhlým znárodňováním, podporou odborů, snahou o zlepšení sociálního postavení a rozšíření politických práv dělníků i nejchudších venkovanů, posilováním prezidentské autority a antiklerikalismem (v r. 1955 argentinskou vládu exkomunikoval papež Pius XII.). Perón zastával úřad prezidenta republiky v letech 1946-1955 a 1973-1974. V mezidobí, kdy na pozvání generála Franka pobýval v madridském exilu, čelila Argentina stupňující se politické krizi, provázené vojenskými puči a vlnou terorismu, která vrcholila v roce 1970. Po jeho smrti svrhly 23. března 1976 vojenské kruhy vládu formálně vedenou jeho manželkou "Isabelitou" Maríou Estelou (faktickou moc měl v rukou José López Rega), které okamžitě zahájily tzv. špinavou válku (guerra sucia) proti svým odpůrcům; reagovaly tak na vzestup politického násilí, ke kterému výrazně přispěly ozbrojené formace peronistické levice - tzv. Montoneros. Junta, za podpory USA (ministr zahraničí Henry Kissinger) a s počátečním souhlasem vlivné katolické církve, zahájila proces tzv. národní reorganizace (reorganización nacional), jehož cílem bylo argentinskou společnost kombinací neoliberálních ekonomických reforem a brutální represe atomizovat a depolitizovat. Porážka v krátké válce s Velkou Británií o Falklandy v dubnu 1982 uspíšila pád vojenské junty.
Obnovení demokracie
V říjnu 1983 se po dlouhé době opět konaly svobodné prezidentské volby, jejichž vítězem se stal civilista a odpůrce junty Raúl Alfonsín. Během demokratizačního procesu se dostávaly na světlo mocenské prostředky vojenské vlády: mučení, vraždy, masové popravy, tzv. lety smrti (vuelos de la muerte - shazování živých lidí z vojenských letadel do Atlantiku) a strategie mizení lidí (tzv. desaparecidos), kterým podle oficiální zprávy o porušování lidských práv za vojenské diktatury Nuncá más (Nikdy víc) padlo za oběť kolem 30 000 Argentinců. Jen samotné lety smrti si vyžádaly 4000 obětí. Několik hlavních představitelů vojenského režimu bylo v roce 1985 odsouzeno k dlouholetému vězení. Prezident Alfonsín byl nakonec pod tlakem armády nucen dvěma spornými zákony (Punto final a Ley de obediencia débita) vyšetřování zločinů vojenského režimu výrazně omezit. Znovu je uvedl do pohybu prezident Néstor Kirchner, někdejší stoupenec peronistické levice (vládl v letech 2003-2007), a pokračuje v něm i nynější prezidentka Cristina Kirchnerová (od 2007).
Během prezidentské éry Carlose Menema (1989-1999) z Justicialistické strany, která je formální dědičkou peronismu, se vyšetřování zločinů junty dostalo na vedlejší kolej. Menemovy ekonomické reformy po dílčích úspěších (redukce státní správy, snížení inflace) nakonec vyústily v souvislosti s ekonomickou krizí v některých zemích latinské Ameriky a Asie v hlubokou finanční krizi, k níž přispělo odhalení několika korupčních afér i rostoucí nezaměstnanost a která zapříčinila dvouletou politickou nestabilitu (v letech 2001-2003 se v úřadu vystřídali čtyři prezidenti).
Jméno země je odvozeno od latinského argentum — stříbro, protože když se první Evropané, ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la Solis, setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem předměty vyrobené ze stříbra.
Starší dějiny Argentiny
Do doby, než do země pronikli Evropané, žily v severozápadní oblasti And významné kulturní národy, které obývaly sídliště podobná městům. Na jihu přebývala společenství sběračů a lovců. Kolem roku 1480 obsadili rozsáhlé části Inkové. V roce 1516 přistáli u ústí La Platy Španělé. Nejprve patřilo území Argentiny ke španělskému místokrálovství Peru. Od r. 1536 Španělé kolonizovali území a původní obyvatele Arakuány a Patagonce téměř vyhubili. Roku 1776 bylo zřízeno místokrálovství Río de la Plata, které zahrnovalo území Argentiny, Bolívie, Paraguaye a Uruguaye. V roce 1810 byl sesazen místokrál. Roku 1816 byla vyhlášena nezávislost Spojené provincie Spojených provincií Río de la Plata, tak vznikl za diktatury Juana Manuela de Rosas' jednotný stát. Roku 1819 se Argentina stala federativním státem. V roce 1880 byla přičleněna Patagonie.
Peronismus a vojenská diktatura
Velkou hospodářskou krizí na konci 20. let 20. století skončila doba velkého rozkvětu argentinské ekonomiky. V následujících letech převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými. Za reformního, ale i populistického politika platil po dlouhou dobu dvakrát zvolený Juan Domingo Perón, obviňovaný ze sociální demagogie a sympatií k fašismu. Po něm získala jméno politika peronismu, která se v praxi projevovala rozsáhlým znárodňováním, podporou odborů, snahou o zlepšení sociálního postavení a rozšíření politických práv dělníků i nejchudších venkovanů, posilováním prezidentské autority a antiklerikalismem (v r. 1955 argentinskou vládu exkomunikoval papež Pius XII.). Perón zastával úřad prezidenta republiky v letech 1946-1955 a 1973-1974. V mezidobí, kdy na pozvání generála Franka pobýval v madridském exilu, čelila Argentina stupňující se politické krizi, provázené vojenskými puči a vlnou terorismu, která vrcholila v roce 1970. Po jeho smrti svrhly 23. března 1976 vojenské kruhy vládu formálně vedenou jeho manželkou "Isabelitou" Maríou Estelou (faktickou moc měl v rukou José López Rega), které okamžitě zahájily tzv. špinavou válku (guerra sucia) proti svým odpůrcům; reagovaly tak na vzestup politického násilí, ke kterému výrazně přispěly ozbrojené formace peronistické levice - tzv. Montoneros. Junta, za podpory USA (ministr zahraničí Henry Kissinger) a s počátečním souhlasem vlivné katolické církve, zahájila proces tzv. národní reorganizace (reorganización nacional), jehož cílem bylo argentinskou společnost kombinací neoliberálních ekonomických reforem a brutální represe atomizovat a depolitizovat. Porážka v krátké válce s Velkou Británií o Falklandy v dubnu 1982 uspíšila pád vojenské junty.
Obnovení demokracie
V říjnu 1983 se po dlouhé době opět konaly svobodné prezidentské volby, jejichž vítězem se stal civilista a odpůrce junty Raúl Alfonsín. Během demokratizačního procesu se dostávaly na světlo mocenské prostředky vojenské vlády: mučení, vraždy, masové popravy, tzv. lety smrti (vuelos de la muerte - shazování živých lidí z vojenských letadel do Atlantiku) a strategie mizení lidí (tzv. desaparecidos), kterým podle oficiální zprávy o porušování lidských práv za vojenské diktatury Nuncá más (Nikdy víc) padlo za oběť kolem 30 000 Argentinců. Jen samotné lety smrti si vyžádaly 4000 obětí. Několik hlavních představitelů vojenského režimu bylo v roce 1985 odsouzeno k dlouholetému vězení. Prezident Alfonsín byl nakonec pod tlakem armády nucen dvěma spornými zákony (Punto final a Ley de obediencia débita) vyšetřování zločinů vojenského režimu výrazně omezit. Znovu je uvedl do pohybu prezident Néstor Kirchner, někdejší stoupenec peronistické levice (vládl v letech 2003-2007), a pokračuje v něm i nynější prezidentka Cristina Kirchnerová (od 2007).
Během prezidentské éry Carlose Menema (1989-1999) z Justicialistické strany, která je formální dědičkou peronismu, se vyšetřování zločinů junty dostalo na vedlejší kolej. Menemovy ekonomické reformy po dílčích úspěších (redukce státní správy, snížení inflace) nakonec vyústily v souvislosti s ekonomickou krizí v některých zemích latinské Ameriky a Asie v hlubokou finanční krizi, k níž přispělo odhalení několika korupčních afér i rostoucí nezaměstnanost a která zapříčinila dvouletou politickou nestabilitu (v letech 2001-2003 se v úřadu vystřídali čtyři prezidenti).
